To jsme my...

Vítejte na webových stránkách 5. až 8. tříd VHK ROBE Vsetín

(pro detail na obrázky klikni)

 

6.5.2018

Už nám to zase jede v plném proudu...

Po krátké odpočinkové pauze se nám opět rozběhla příprava na další hokejovou sezónu. Jako již tradičně jsou pátky vyčleněny pro cyklotoulky okolím Vsetína, tedy k určitému "vybočení" a změnu rytmu oproti tradičním tréninkovým jednotkám na hřišti, tělocvičně či terénu. Stejně jako loni se pak náš oddíl zapojil do projektu "Vrchařská koruna Valašska" (VKV), který je v regionu rok od roku populárnější. Jen pro připomínku lze uvést, že vloni se umístil VHK ROBE Vsetín v tomto projektu na celkovém 3.místě mezi 27 sportovními oddíly z celé střední Moravy.

První vyjížďka hráčů 5. - 8.tříd vedla na Nivku, posléze se skupina rozdělila na dvě výkonnostní skupiny a zatímco ti starší si střhli ještě pěkně náročný "stěnolez" na Nivy, naši benjamínci z pětek se již vesele proháněli v rozlehlém areálu semetínského BFC kempu. Vyčerpaný doprovod (viz foto) přitom samozřejmě nelenil a do detailů zasvěceně diskutoval taktické zápasové varianty na novou sezónu. Zkrátka...velice vydařené odpoledne:-)

  

všechny zdraví,

Venca   

12.4.2018

Tak to je on...náš vítěz, JAVOR !!!!!!!

Přátelé čtenáři, naším návštěvníkem webu číslo 100 000 nakonec nebyl nikdo jiný než všemi mastmi mazaný Javor:-). Ještě v pět odpoledne v neděli si se mnou klidně sedí v Semetíně u kolegy Lubomíra, o nějaké počty přístupů na webu jeví pramalý zájem a předstírá lhostejnost k celé té soutěži. Další pivo však už náhle nechce a chvátá kolmo domů. Náhoda? Ó nikoli! Promyšlená strategie! Všechno to měl pod kontrolou ta liška podšitá!!! Doma zapojí tablet a...samozřejmě, na displeji má jak z udělání číslovku 100 000 a vítězí mezi všemi. Prostě Javor:-).

Tímto mu před všemi ještě jednou gratuluju, můj polibek už dostal (viz foto).

A tím teda končím definitivně sezónu 2017/2018...Užívejte klidu od hokeje (aspoň ten měsíc:-)

všechny zdraví Venca

PS: jestli si někdo aspoň chvilku myslel, že zvítězila žena a ten rozhovor byl tak nějak částečně pravda, tak mě stále ještě neprokoukl, neb mystifikace na čtenáře mě opravdu velmi baví:-)

 

 

 

10.4.2018

Na slovíčko s vítězem !!!

Přátelé, jsem opravdu velmi rád, že náš 100-tisící návštěvník webu reálně existuje a soutěž o "Vašíkův polibek" našla svého vítěze z masa a kostí. Sešli jsme se na vskutku neobvyklém místě, kde došlo k předání hodnotných cen (včetně avizovaného polibku). Výherkyně (a to můžu prozradit) nakonec pod menším nátlakem svolila i k malému rozhovoru, který Vám přináším. Identitu té dobré ženštiny budu odhalovat postupně, abych Vás ještě chvíli napínal:-))))

Gratuluju ti ještě jednou k „výhře“, máš radost?

Tak určitě, doma jsme to pěkně oslavili. Sice alkoholu moc nedám, ale přiznám, že ta radost byla opravdu veliká a moje letité zásady šly v tu chvíli stranou. Otevřeli jsme vaječný likér a pěkně se rozšoupli. Ten tvůj polibek jsem vážně chtěla, mám tě ráda…(culí se).

No, to radši až někdy příště… Jaký je to pocit být 100-tisící mezi všemi?

Je to nádhera, soutěži jsem podřídila vše a nakonec to vyšlo. Víš, já jsem v životě vyhrála jen jednou. V tombole na mě padla sada barevných stínítek na stolní lampičku s čínskými motivy horoskopu. Bylo to fajn, ale celkem k ničemu (směje se). Navíc se to brzy tím žárem sloupalo, kohout přišel o ocas i zobák, lev neměl hřívu, z opice se stalo monstrum… a začalo to taky pěkně smrdět. No prostě výhra na hov...o (mluví sprostě). Pak jsem taky někdy v 7 letech vyhrála soutěž o nejhezčí dítě naší vesnice. Udělali mi prstýnkovou trvalou a vypadala jsem jako reklama na nový hit Arnošta Pátka. Nevím, co to mamku tenkrát napadlo (kroutí hlavou). Ale jinak nic, až teď. 

Měla jsi nějakou taktiku, nebo to celé byla jen a jen náhoda?

Samozřejmě, že když chceš vyhrát, musíš jít tomu štěstíčku naproti. Přiznám se, taktizovala jsem…

Jak?

Předně jsem v rozhodující den zabavila celé rodině (včetně naší babičky) mobily, změnila heslo na počítači, aby do něj nikdo nemohl, a tablet jsem raději hned ráno ukryla pod bednu ve sklepě. Tím jsem získala celkem osm zařízení pod kontrolu. Pak už jsem jen celý den čekala a požádala kamarádku z práce, aby mi dávala průběžné echo o stavu návštěv.

To je docela precizní příprava, jak to probíhalo dál?

Někdy kolem páté odpoledne jsem už věděla, že zbývá asi 17 posledních uživatelů do stovky. Bylo mi jasné, že se jde do cílové rovinky. Vyčkala jsem ještě 30 minut, ale pak už začaly pracovat nervy. V tu chvíli jsem „pustila do oběhu“ první mobil. Posledních 11 a já přitom měla ještě 7 trumfů k dispozici. To byla slušná výchozí pozice…

A pak to přišlo…

Jj, rozdala jsem rodině mobily, připravila noťas i tablet a čekala na ten správný okamžik. Vypadalo to u nás jako v centru NASA před startem raketoplánu (zase se směje). Závěr už jsem měla plně pod kontrolou, drama jsem nepřipustila a pro tu výhru si prostě s přehledem došla. Pár lidem, kteří dle mých zpráv měli ambice na výhru, jsem asi vypálila rybník, nebo spíš vypustila (řehtá se).

Jsi spíše sváteční návštěvník našich stránek nebo tam „visíš“ pravidelně?

Čtu si to pořád, klidně i několikrát denně a do noci. V mém zaměstnání mám spoustu volného času, de facto nemám často do čeho píchnout, tak brouzdám po netu.

To zní skoro jako ideální práce, prozradíš, čím se živíš?

Raději ne (zdráhá se), nerada bych přišla do řečí. Můžu jen prozradit, že mě to uspokojuje a nehodlám nic měnit.

Co bys popřála našemu webu do dalších let (teda pokud budu já pokračovat)?

Jestli stránky zavřeš, tak uvidíš (naoko mi hrozí). Co víc přát, než vše nejlepší do další stovky a věrné čtenáře. A musím všem říct, že ten tvůj polibek za tu námahu opravdu stál !!! (chechtá se).

Dík za rozhovor.     

Venca

8.4.2018, 20:50